AGILITY

Rozlišovačky na překážkách
Rozlišky na trati jsou stejně důležité, jako jiné prvky. Někdo by mohl tvrdit, že v každé trati je to jinak, že to nemá smysl cvičit, v tom konkrétním případě psa uřídí. Nechme ho při tom, jistě má svou pravdu. Já ovšem tvrdím, že pes by měl znát případy, kdy se musí rychle rozhodnout mezi dvěma překážkami a vybrat tu správnou jen podle slovního povelu. Ne že by se nedal použít příkaz tělem. Spíš se na něj nedá spolehnout. Dostanete se do míst, kam se nevejdete a pohybem od psa i ke psovi ho navedete jinam. A nebo dokonce nebudete tam moci s nim byt, kvuli zonam, slalomu nebo treba jen rovince, která rozlišení bude předcházet... Důležité je aby pes znal jednotlivé překážky podle jmen. Ne vždy se na to ale můžete spolehnou. Povely SLALOM a SKRZ psi rádi zaměňují, kladina a houpačka ze psí perspektivy vypadá hodně podobně a při jednotném povelu NAHORU je ani rozlišit nemůže a dvě překážky ač se to nezdá, také nohou být rozlišovačkou. Proto je tu několik výcvikových metod:

"out"


Spíš než přímo povel, je to metoda. Klindě si vymyslete něco jiného. Sistém však spočívá v tom, že psa naučíte tvrdě na povel jít až tu "zadní" překážku, překážku dál od vás, vzdálenější díra tunelu... Nácvik začněte na tzv. "Y". Dvě překážky za sebou nebo tunel a rozlišení dvou překážek vedle sebe.
Odložte si psa na startu a dojděte si do míst odkud ho bezpečně vytlačíte. Tak dvakrát na obě strany si nejprve proveďte samotné vytlačení, ať pes chytí gryf a nechodí do vás. Jakmile se začne sám stáčet do strany, kterou potřebujete, přidejte povel a třeba i specifický pohyb rukou (ovšem moc to nedoporučuji, na trati se vám může stát, že mávnete ani nevíte jak a psa to zbytečně mate :). Nicméně psa odložíte přek první překážkou, dojdete si k druhé vystartujete a v klidu uděláte pár kroků k vybrané překážce a přidáte povel (např. OUT, TAM). Párkrát opakujete na obě strany. Kdyžtak to proložte i jedním dvěma stažením, ať si pes uvědomí rozdíl. Tento prvek často opakujte. Trvá celkem dlouho než si ho pes zafixuje. Samozřejmě postpem času prvek ztěžujte tím, že nebudete mít takový náskok a méně mu pomůžete tělem. Také střídejte překážky - dejte tam tunel do účka, houpačku a kladinu (pozor ať si je pes nesplete, aby se na houpačce v domění, že je to kláda nezranil), skokovky různě natáčejte.

Teoreticky by se dal použít třeba jen stranový povel, ale to by pak metoda ztrácela smysl :)) Navíc stranové povely jsou lepší pro prudší zatáčení.

"náááá"


Opět je to jen nácvik. Dalo by se to popsat jako opak předchozího cviku. V tuto chvíli totiž psa k sobě jakoby připoutáte na pomislné krátké vodítko. Metoda je využitelná i př stahovačkách (viz. stahování okolo bočnice). Zase můžete vymyslet povely jiné - SEM, HERE, TADÝÝÝ...Smyslem prvku je, že psa k sobě dočasně připojíte a on se naopak vybírá překážku striktně blíže vás. Použitelné například ve chvíli, kdy nemůžete jít pohybem do strany. Předpokladem je, že při normálním běhu má od vás nějaký distanc. Pokud běhá téměř u nohy asi tento cvik nevyužijete.

"ke mně a jdi"


Tuto metodu jsem poprvé viděla před lety u Marti Klimešové. Myslím, že je velmi účinná a spolehlivá, pokud je pes naučen dobře (ostatně jako leccos dalšího :) Na povel JDI naučíte psa jít do strany od sebe a na povel KE MNĚ naopak k sobě. Poněkud ale staví na předpokladu, že většinu kritické trati budete blízko psa.