Seznam rubrik
  Vyhledávání

Vyhledat text

  Kontakt
Kateřina Lerlová
Pod Kopcem 6, Praha 4, 147 00
KaTachyon@seznam.cz
mobil: 608 261 592
  Hlavní menu
Hlavní stránka
Seznam rubrik
Kalendář
Download
Ankety
Odkazy
TOP 15
Online kurzy

Rozšířené vyhledávání

RSS

Právě se děje:
Protože nejsem schopná zabezpečit, že se mi nikdo nenabourá do systému a nezneužije emailové adresy, kterými se čtenáři přihlašuji, všechny jsem smazala a tu možnost zrušila. Některé články, které byly jen pro registrované čtenáře s rozšířením práv, tak zůstanou nedostupné.

Nic není nemožné, když člověk trochu chce a hodně maká.
O Kozinův Čakan 2010
Konečně jsem se dostala ke článku o závodech agility v Horšovském Týnu. Bára s tátou tam byli přihlášení už dlouho, ale já se dohlašovala ještě ten samý týden, když kvůli sněhu odpadl intenzivní trénink v Jihlavě a já byla v depresi, že bych měla strávit víkend bez agility. Samozřejmě se nabízela možnost jít na trénink obedience, na fakultní ples nebo využít volný čas k učení, ale když bylo volné místo v Horšáku, začala jsem balit na závody.

V Horšáku jsem z nějakého důvodu vždycky nespokojená s posuzováním rozhodčích. U Petra Rybáře mě před rokem vytáčely zóny, u Veroniky Vostré to zas byly jiné věci. Když si nevšimla diskvalifikace, protože tým zapomněl překonat jednu překážku (všimla jsem si toho hlavně proto, že jsem tu samou překážku při prohlídce několikrát minula), tak mi to přišlo jen vtipné. Tým tak získal zkoušku do trojek, budiž mu to přáno. Ale v sobotu i v neděli (nevím, jestli od soboty od rána, to jsem si nějak nevšimla) běhal v jedničkách belgičák s botičkou na zadní noze. Těžko říct, jestli byl zraněný, nebo jen majitelka nechtěla, aby se mu na packy dostal písek, ale výsledek byl ten, že si pes na zadní občas kulhnul, na trati vypadal dost nejistě a zejména u zónovek přemýšlel, jak by se jim mohl vyhnout. Nevím, jestli botička na noze připadá psovodovi a rozhodčímu jako standardní vybavení psa, mně to moc normální nepřijde. Každopádně to ve mně zanechalo silný dojem, jak může rozhodčí ovlivnit pocity ohledně závodů.

Při sledování běhů jsem uvažovala, jestli by jedničkáři neužily rozdělení běhů jen na výkonnostní kategorie. Je pochopitelně normální, když jsou otevřené běhy tak na úrovni A2/A3. Ale ne každý jedničkový tým je na úrovni A2/A3 a hlavně ne každý psovod dokáže odhadnout schopnosti začínajícího psa, na těžké trati může v zájmu "doběhnutí" brzdit a mást psa nejasnými signály, čímž si jednak škodí v již naučených dovednostech, jednak si ztěžují další závodní kariéru. Co se pes naučí jako první, to si nejlépe pamatuje, takže když si zvykne, že jsou závodní běhy zmatené a neplatí v nich pravidla jako na tréninku, bude se podle toho chovat i při dalších startech. Zkušený psovod může ignorovat trať rozhodčího a zvolit pro svého psa třeba jednodušší řešení, nebo do závodu vůbec nenastoupí, ale psovodům - začátečníkům chvíli trvá, než se naučí v návykovém sportu chodit.

JUMPING
Jumping Sobota

V prvním běhu jsme se moc nevytáhli, Way a já. Na tréninku zvládne různé věci, ale trochu jsem přecenila jeho schopnost zopakovat je i v závodní atmosféře. Nicméně jsem pak na videu viděla, že dělal vždycky, co mohl, aby splnil moje povely, to já jsem je špatně načasovala. Chudák Way sedí před cílem a kolem hlavy mu poletuje Nazgul a našeptává mu, že bez překážek bude jen pouhým přízrakem. A když na něj houknu, ať se nehýbe, odpoví mi, že tam vzadu není dobře slyšet a musí jít tedy blíž :-) Nejhorší výpadek jsem měla kousek před cílem, kde jsem Čečnu poslala do tunelu #15 a nemohla jsem si vzpomenout, jak se dostat na vlásenku. Naštěstí mi zrak padl na správnou skokovku a došlo mi, že jsme ji zatím nešli a teď by byla možná ta správná chvíle.

Zkouška A2
A2 Sobota

Na téhle zkoušce byl snad nejtěžším prvkem začátek, i když kdo měl odložení (děkuji Wayi), prošel celkem dobře. Další problémy byly v pasáži #10 - #13 (bohužel tam skončila Bára se Skipem a my málem taky) a někdo samozřejmě neměl rozlišovačku áčko-tunel. Pro nás bylo nejtěžším prvkem jít dvakrát áčko. Ze zdravotních důvodů ho necvičíme a Way zanedlouho zjistil, že je nejjednodušší ho přeletět jen s jedním dopadem, což pro mě znamená skočenou zónu a pět trestných bodů. Ještě pořád mi chybí nějaké zkoušky na republiku, takže dvě áčko pro nás prakticky znamenají nesplněný běh. Ale pan Čečna se překonal, napoprvé sice zónu skočil, ale při druhém přeběhu udělal skoky dva a dokonce trefil zónu. Další zkouška na výborně v kapse.

Trojkovou zkoušku jsem si nekreslila, ale kdybyste chtěli získat představu jejího hlavního prvku, otočte směr běhu - z láťáku přes slalom, dálku a mezi dvěma skokovkami do cíle.

AGILITY
Agility Sobota

Protože člověk v současné době otevřené běhy k ničemu nepotřebuje, rozhodla jsem se využít agility k tréninku. Když mi Way udělal pěknou zónu na kladině (klasika - na tréninku to jde, na závodech se tváří, že neví, o čem mluvím, to je nedostatečným procvičováním v náročném prostředí), zkrátila jsem si to do cíle a k odměně. Ne, že by to na něm zanechalo do neděle stopy :-)

První den závodů

http://www.youtube.com/watch?v=o-VR2HXvhd4

AGILITY
Agility Neděle

Tenhle parkur natrápil dost týmů. Přes první rozlišovačku áčko-tunel se jich ještě většina dostala, ale pak z nějakého důvodu, buď neodhadnutí sil svých nebo psa (buď si mysleli, že budou rychlejší, nebo že pes rozliší překážky jen na slovní povel) běželi k áčku na levou ruku a pes si vybral, co bylo blíže. Jedna z mála věcí, na kterou jsem za ten víkend pyšná, je FC za #8. Je to sice strašná hloupost, ale když vezmu v úvahu, jak s Wayem nenávidíme frontcrossy, tak tohle byl na nás dva skutečně parádní výkon. S deseti trestnými body (áčko a tyčka před ním) jsme se ale nedostali výš než na čtvrté místo. Předběhla nás Bára se Skipánkem a Honza se dvěmi ze svých psů.

Zkouška A2
Zkouška A2 Neděle

Dvojková zkouška byla relativně jednoduchá, Way ale shodil třetí skokovku a když pak předvedl i skákačáka na áčku, opravila jsem si houpačku. Netušila jsem, že Veronika zónu neviděla a nemávla mi ji, takže jsem se tak připravila o složení poslední chybějící zkoušky na MR. Dobře mi tak, nic jiného si za taktizování nezasloužím.

Když jsem pak přemýšlela, proč Way shodil (ten víkend shazoval proti svým zvyklostem hodně, na druhou stranu mu zůstaly tyčky, které bych nečekala), šla jsem si přeměřit vzdálenost mezi druhou a třetí skokovkou a zkontrovala jsem Wayův krok na videu, byla jsem docela potěšená. Celekm správně odhadl, že se jedná o trojskok a pokusil se o bounce jump. Spletl se jen o třicet centimetrů a proto ta shozená laťka (rozuměj - vzdálenost středů 2. a 3. skokovky byla 430 cm). To samozřejmě neznamená, že to nemohl odhadnout lépe. Skoky je potřeba ještě procvičit.

JUMPING
Jumping Neděle

Tenhle parkur se mi na závěr velmi líbil. Velmi jednoduchý, umožňoval předvést týmům, jestli umí najít nejrychlejší cestu skrz. S Wayem jsme se netrefili do první díry slalomu, ale krásně se opravil (slalom teď opravuji stylem "Světlana" - "Řekla jsem slalom, tak dělej") a snažili jsme se, co to dalo. Máme značné rychlostní ztráty na jednoduchých pasážích, ale myslím, že to byl dobrý běh na závěr dne. Musíme se z toho poučit, aby se nám příště běhalo lépe.

Přehled druhého dne závodů

http://www.youtube.com/watch?v=2sDtungDv40

Ostatní zkoušky jsem sice nekreslila, ale kvůli diskusím, které jejich obtížnost vyvolala (zejména jedničkového parkuru), jsem sestříhala video všech tří stupňů. Pokochejte se.


http://www.youtube.com/watch?v=jTOFK-bwDuw&feature=fvw


| Informační e-mail | Vytisknout článek |
| Autor: KaTachyon | Vydáno dne 01. 04. 2010 | 5603 přečtení | Počet komentářů: 0

K tomutu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!

 

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server