Tréninkový deník 13. 9.

Ahoj, sice to už je pár let, co jsem sama začínala s agility, ale dokážu si představit, jaký příval nových informací to musí pro začátečníka být. Doufám, že v článku najdete shrnutí toho, co jsme cvičili a s čím můžete pokračovat do budoucna, až se zase za čtrnáct dní uvidíme. Doufám, že se budete mít do té doby dobře.

Poslušnost a triky na rozvíjení dovedností psa

Chůze u nohy
Je mnohem jednodušší pro člověka a přirozenější pro psa, když si ho do pozice, jaké chceme, nerovnáme manuálně taháním a strkáním, ale navedeme ho tam na povel. Jednou z možností upravení psa před překážkou je využití pozice u nohy. Zároveň přivedení psa před překážku spořádaně vedle nohy psovoda je mnohem účinnější způsob, než tam být dovlečen nesoustředěným psem na vodítku.
Je výhodné procvičit především pěkné a rovné přiřazení psa k noze bez nutnosti dodatečného rovnání ručně. Čím více může psovod pracovat s pamlskem a méně s vodítkem, tím ochotnější a pozornější pes bude ke spolupráci. Vodítko má sloužit jen jako pojistka, aby nebylo třeba psa neustále honit okolo sebe.
Pokud budete cvičit chůzi u nohy, pozornost věnovaná psovodovi je velkou výhodou. Aby před vás pes nepředbíhal, je výhodnější držet pamlsek v levé ruce (tedy blíže psovi, pokud ho držíte v pravé, pes má tendence předbíhat před vás, aby na pamlsek lépe viděl) a vodítko v pravé ruce. Opět vodítko má být prověšené, pes má tendence na tahání vodítkem reagovat protitahem (akce vyvolává reakci), jeho pozici upravujte tím jak daleko, jak vysoko a jak stranou držíte pamlsek. Jakmile dosáhne správné pozice a věnuje vám pozornost, výrazně chvalte a odměňujte.
Jeden z návodů můžete nalézt zde.

Otočky
Protože parkury v agility jsou značně proměnlivé, můžeme psovi při navigaci mezi překážkamí pomoci tak zvanými stranovými povely, které mají pro psa význam "dívej se po následující překážce vpravo/vlevo". Je potřeba mít dva, pro psa dobře rozlišitelné, povely. Oblíbenými volbami jsou například left a right, toč a zpět (nebo proti), pravá/doleva. Důležité je zvolit takové, které si sami budete pamatovat. Ať už si zvolíte jakékoli povely, musíte používat vždy stejné, aby se psovy nepletly.
Základní nácvik vychází z otoček v tanci se psem, kdy se pes umí na povel otočit okolo své osy na levou, nebo pravou stranu. Z pozice, kdy je pes čelem k vám, ho na pamlsek nebo hračku naveďte do kruhu okolo jeho osy. Od začátku procvičujte obě strany stejně. Stačí jedno kolečko a pes hned může dostat odměnu. Z počátku nemusíte říkat povely, počkejte si, až si pes na nový pohyb zvykne, jakmile se nebude bránit navedení do otočky a bude ji provádět plynule, můžete ke cviku přidat povel, vždy těsně před tím, než mu do otočky pokynete.
Pokud se bude zvládat točit za pamlskem, můžete zvýšit počet otoček, které budete chtít před tím, než mu pamlsek dáte, nebo cvičit jednu otočku, ale bez pamlsku, jen na ukazování prázdnou rukou.

Obíhání
Obíhání psovoda je dalším z triků tnace se psem, které má využití i v agility. Pro psy, kteří nemají rádi chůzi u nohy, to je poměrně jednoduchý způsob jejich srovnání před jakoukoli překážkou, navíc je to aktivní forma spolupráce a je tam možné psa udržovat neustále v pohybu a nenudit ho rovnáním se u nohy. Opět je výhodné mít pro každý směr obíhání jiný povel, nejčastěji jsou využívané okolo (když pes do obíhání vychází od levé nohy) a kolem (když vychází od pravé nohy). Další možnou alternativou je kruh, nebo oběhni.
Můžete vycházet z pozice, kdy pes stojí vedle vaší nohy nebo před vámi. Ideálně, když si vezmete pamlsek do obou rukou, jednou psa navedete za svoje nohy a druhou ho pak vytáhnete k sobě. Odměňujte každý úspěšný pokus a obzvláště ty, které jsou rychlé a plynulé. Jakmile pes získá jisotu a neváhá vám jít za nohy, můžete zkoušet navést psa i do více oběhnutí, než ho odměníte, a s postupem času také omezovat používání pamlsků při navádění (ale stále hojně odměňujte jedno nebo i více oběhnutí).
Cílem je, aby pes dokázal na slovní povel a pokyn rukou obíhat psovoda, dokud ten mu neřekne jinak.
Článek věnující se obíhání můžete najít zde.

Odložení
Odložení je pro agility velmi výhodné, ale psi jen málo oblíbené. Vzhledem k tomu, jak lákavé překážky pro temperamentní psy jsou, jen těžko se udrží před nimi. Proto pro pohodlí (a často i duševní zdraví) psovoda je výhodné učit psa, že zůstat čekat na místě se velmi vyplatí. Není potřeba trvat na dlouhodobém odložení, ale spíše učit psa, že nesmí vystartovat, přestože psovod jde od něj, vrací se k němu, obchází ho, mává rukama nebo různě kličkuje, aby se vyhnul překážkám. Stačí tréninku odložení věnovat pár minut denně, neměl by to být nudný drill.
Psa můžete odkládat v sedě (pro rychlý start velmi dobrá volba), vleže nebo ve stoje (velmi náročné, začátečníkům bych nedoporučovala). Pro začátek trénujte jen obcházení psa v těsné blízkosti, odcházní pár kroků a opětovné vracení se ke psovi, mávání rukama nad hlavou a podobně. Jakmile pes bez zaváhání zvládne tyhle nástrahy, můžete zkoušet odcházet i na větší vdálenost, vracet se ke psovi a zase bez odměny odcházet, rozbíhat pryč, poskakovat a podobně.
Ze začátku 100% pokusů odměňujte tím, že se ke psovi vrátíte a odměníte ho v té pozici, ve které jste ho nechali. Pokud bude zvládat to, můžete procvičovat i přivolání z odložení, vždy na nějaký konkrétní povel, který mu dá najevo, že jeho práce v odložení skončila a je načase zkusit s psovodem něco dalšího. Obvyklé volby jsou tak pojď, jdeme nebo běžíme. Čím kratší, tím lepší, já si nakonec navykla na anglické OK.
Pokud se pes někdy z odložení zvedne, zapřemýšlejte, proč se tak stalo. Pravděpodobně jste na něj zkusili nějakou fintu, se kterou se zatím neumí vypořádat. Možná jste šli moc daleko, čekali moc dlouho nebo zamávali pamlskem tak, že to psa zlákalo. Zkuste ubrat, trochu cvik zjednodušit, aby měl pes šanci uspět a vy jste ho mohli odměnit. Čím více odměn, tím více si pes bude věřit (a bude víc důvěřovat i vám). Pak zvládne i obtížnější věci, které pomalu zařadíte mezi svůj repertoár. Psa netrestejte, neokřikujte (tresty ve psovi vzbuzují nejistotu a nedůvěru, je pak pravděpodobnější, že si při dalším pokusu nebude věřit a zase selže), jen zkuste cvik znovu a jednoduššeji. Pokud máte na cvičení klid (což je například prostředí obývacího pokoje a ne park s dalšími psy v okolí), můžete jednoduše zůstat nehybně stát a bez dalších povelů a pokynů čekat, co pes zkusí dál. Pokud se rozhodne opět si sednout/lehnout, výrazně ho pochvalte. Pes se tak naučí pravidlo "zvednu se z odložení = žádná sranda ani odměna", "zůstanu na místě = bezva ňamka".

Práce bez překážek

Rychlé přivolání
Trénujeme při něm u psa pravidlo "jakmile je psovod přede mnou, musím makat ze všech sil, aby získal odměnu". Zároveň ho učíme, že pamlsek/ hračka je za spolupráci s námi, a že má sledovat ruku blíže k sobě, kterou pak budeme využívat při navádění na překážky.
Odložte psa a jděte od něj pár kroků. S povelem ho zavolejte k sobě a rozeběhněte se pryč, stále ale chtějte, aby pes přiběhl k té vaší straně, kde mu nabízíte pamlsek nebo hračku. Pokud vám pes přebíhá za zády, často pes psovoda mezi překážkami nepříjemně překvapí na jiné straně, než ho čeká. Kdyby vám tohle pes udělal, okamžitě se zastavte, psa znovu odložte a zkuste to znovu, tentokrát můžete ukázat výrazně rukou, na kterou stranu chcete, aby se pes přiřadil.
Když vás pes doběhne, ještě chvilku pokračujte v běhu a za běhu psa plynule odměňte pamlsky nebo hračkou. Pokud se rozhodnete použít hračku (což je v agility výhodnější způsob), použijte vždy takovou, o kterou se můžete se psem přetahovat (míček na provázku, uzel, hadr). Pokud byste hračku házeli, psa to spíše svádí k tomu, aby se držel dál od vás, místo toho, aby se snažil dostat co nejblíže k vám.

Vysílání
Schopnost vyslat psa dál od sebe se rovněž při práci mezi překážkami velmi hodí, protože když budete muset psa doprovázet ke každé překážce, ztratíte jedinečnou příležitost pohybovat se svou vlastní rychlostí kam potřebujete vy a zůstanete otroky svého vlastního psa. To si můžou dovolit jen agiliťáci-sportovci, kteří cvičí agility nejen jako jeden ze způsobů zabavení svého psa, ale hledají v něm i spotrovní výzvu pro sebe. Začíná se tím, že pes může pochopit, že odměna není závislá na postavení psovoda, jen jeho povelech. Při povelu "vpřed" tedy pes může vědět, že má očekávat odměnu před sebou směrem, který mu psovod naznačí.
K nácviku potřebujete buď hračku dobře viditelnou i v trávě, nebo misku nebo jiný šikovný talířek, na který můžete položit pamlsky, aby se neztratily v trávě. Hračku/pamlsky někde necháte, psa vezmete pár kroků od nich tak, aby o nich pes věděl, psa na odměnu vyhecujete a s povelem "vpřed" ho vypustíte pro odměnu, aniž byste běželi s ním. Jakmile pes odměnu dostihne, rozeběhněte se za ním a odměňte ho znovu na místě, kam doběhl (to je důležité zejména v případě, kdy používáte hračku), aby si nezvykal otáčet se za vámi, zvláště v počátcích nácviku.
Jak to pes bude zvládat, můžete ho vysílat na větší a větší vzdálenost, důležité je, aby pes už v okamžiku, kdy vybíhá, dobře viděl svojí odměnu, pokud pamlsky/hračku hledá, nemůže vyvinout maximální rychlost. Pro nácvik můžete použít i pomocníka, který drží hračku nebo pamlsky a psa tak hecuje k vyvinutí co největší možné rychlosti. Jeho pomoc byste měli postupně minimalizovat, ale když už cvičíte vysílání za nějakým úkolem (například přes překážku), pomocník se hodí jako pojistka, která psovi odstraní z dosahu odměnu, pokud ten udělá chybu.
V praxi se pak odměna dává za poslední překážku, aby pes nezpomaloval do cíle, ale naopak ještě napnul své síly a neotáčel se po psovodovi.

Cvičení na překážkách

Tunely
Začínali jsme na rovném pevném tunelu tím, že jsem psa odložili před ním a přivolali si ho zkrz. Na tunel se používají povely "tunel" nebo "zkrz". Z počátku je vůbec důležité vypěstovat ve psovi oblibu v tunelech a naučit ho probíhat velmi rychle bez váhání a s radostí.
Postupem času je snaha naučit psa vbíhat do tunelu jen na slovní povel, aniž by pes kontroloval, co dělá psovod. Pokud psa do tunelu navádíte, nejen přivoláváte, vyhněte se ukazování rukou s pamlskem, pes si myslí, že mu pamlsek chceme dát, a jakmile s rukou uhneme pryč, pes ji automaticky následuje a vyleze z tunelu. Raději navádějte psa pohybem směrem k tunelu a čekejte, dokud pes do tunelu sám iniciativně nevleze, až poté se rozeběhněte dopředu a volejte na psa a lákejte ho, aby vylezl správnou stranou. Jakmile se mu to podaří, je to móóóc hodný pes :-).
Látkový tunel většině pejsků nedělal žádné potíže, což je milý bonus, protože je psům často velmi nepříjemné vběhnout do ležicí látky a vlastním tělem ji rozrazit. Správné provedení je takové, kdy se pes žene co největší rychlostí celou dobu, nezpomaluje, netočí se ani nezatáčí v látce. Pokud se v látce zamotá, může ho to od dalšího překonávání na čas odradit a to by byla škoda. Proto je ze začátku důležité, aby se látkový tunel učil na přivolání, pokud běžíte za psem, pes se může otočit za vaším hlasem a kroky. I když začnete psa do tunelu vysílat, je důležité mít odměnu připravenou vpředu nebo psovi dopředu hodit hračku.

Skákání
Někteří psi jsou dobří skokani od přírody, někteří se to musí učit. Správně provedený skok je takový, kdy se pes odrazí najednou oběma zadníma nohama, kulatě skočí přes tyčku, dopadne na druhé straně na přední nohy, následované zadníma nohama. Kulatý skok je pro psa efektivní, využívá všechny jeho svaly a nenamáhá jen jednu složku těla. Při učení skoku jsou tedy pamlsky spíše na škodu, protože se pes soustředí více na ně než na svoje vlastní nohy. Pamlsek je potřeba psovi přes tyčku jen ukázat a nechat ho, ať skočí sám, až pak mu dát pamlsek za odměnu. Pro odraz i dopad je potřeba dát psovi dost prostoru, aby nemohl o tyčku zavadit a shodit ji.
Můžete si to zkoušet i doma na tyči od smětáku položené na něčem nízkém, ze začátku jen tak nízko, aby psa zbytečně nelákalo tyč podlézt, ale aby si všiml, že má něco pod nohama.
Další hodiny budeme pokračovat s procvičováním skákání na jedné překážce a dostaneme se až na standardní výšku pro daného psa (pro malého psa jako je Fany to je 35 cm, pro středního jako je Charlie to je 45 cm a pro velké psy jako Azalka a Jamie to je 65 cm).

Kavalety
Kavalety představují cvičení na koordinaci psích tlapek a uvědomění si předmětů, které je třeba překonat bez dotyku. Zkoušeli jsme tři překážky v řadě tak, aby pes nemohl skákat, ale musel je v klidu přejít. V tomhle případě jde psovod vedle psa, ale neměl by na sebe nijak upozorňovat ani povelováním, ani ukazováním pamsku. Všechny tyhle činnosti psa ruší od soustředění na tyčky a jakmile zvedne hlavu k psovodi, roste převděpodobnost, že o některou z tyček zavadí. Získání šikovnosti při překračování tyček chce čas a procvičování.

Skoková gymnastika
Skokovou gymnastikou nazýváme cvičení, kdy pes procvičuje skákání, ale na nižších překážkách, než pak potká v parkuru, a často rozestavěných tak, aby se mu podařilo uspět. Pro zkušenější psy můžeme používat normální shoditelné tyčky, pro psy, kteří potřebují ve skocích hodně podpořit, se hodí například elementy od dálky nebo okapy, které jsou výraznější a více podporují uspořádaný skok. Aby se pes naučil vyhodnocovat vzdálenosti mezi překážkami samostatně a uměl si upravit krok potřebný k odrazu, psovod v tomhle případě se psem neběhá, ale buď ho nechá odloženého před první překážkou a jde si do cíle, kde psa přivolá, nebo s ním zůstane na startu a psa vyšle na misku s pamlsky nebo hračkou. Pes by měl být odložený v sedě nebo ve stoje před první překážkou tak, aby se mohl rovnou odrazit ke skoku a odměna nebo psovod stojící na konci by měl být vzdálen od poslední překážky na délku dopadu a ještě jednoho kroku psa, aby mu dal dostatek prostoru na klidné překonání celé sekvence překážek.
Tentokrát jsme zkoušeli tři překážky v rovině za sebou, mezi sebou měly stejné vzdálenosti. Účelem bylo psa nechal proskákat mezi překážkami tak, aby mezi dvěmi skokovkami umístil pouze jeden dopad-odraz bez mezikroku. To psa donutí k maximálnímu využití své energie, jako když stlačíme pružinu, na jednom konci ji upevníme a tak pak reaguje vymrštěním. Pes se jednak učí ovládat svoje tělo, jednak díky úspěchu (překážky mají být rozestavěné tak, aby psovi vycházel krok pokud možno přirozeně a on se tak učil v podmínkách pro něj příjemných) pes získává sebevědomí a má ze skákání radost. Vychází se ze skokových cvičení s koňmi, kdy si jezdci občas stěžují, že "kůň má skákání tak v oblibě, že se sebedůvěrou skočí přes všechno v dohledu bez ohledu na pokyny jezce". U psa chceme, aby ho běhání a skákání především bavilo.
Ke skokové gymnastice se budeme často varcet, aby se psi o skákání poučili i bez našeho věčného komandování.

Více o skákání najdete ve článku Pár slov o skákání.

Slalom (pouze skupina starších pejsků)
Slalom má na závodech 12 tyček, vždy v rozestupech 60 cm, pes má první tyčku vždy po levé straně.
Protože provlnit se dvanácti tyčkami je náročný úkol jak pro psa-začátečníka, tak psovoda-začátečníka, začínáme na třech tyčkách a jakmile pes i psovod získají zručnost v překonávání třech tyček, přidáme čtvtou, pátou a tak dále, až se dostaneme na plný počet. Při nácviku slalomu je třeba zapamatovat si následující:
1) pamlsek máme v ruce dál od psa (pokud tedy máme psa u levé nohy, pamlsek držíme v pravé ruce),
2) psa držíme za obojek nebo krátké vodítko, podle toho, jak máme vysokého psa a nízké tyčky,
3) při pohybu vedle slalomu pomáháme psovi vlastním pohybem tak, že dáme bližší nohu k tyčce, kterou pes musí oběhnout směrem od nás, a vzdálenější nohu od tyčky, kterou pes musí míjet k nám (děláme tedy nohama takový cik-cak).
Vodítko slouží k tomu, abychom si psa brzdili a stíhali mu držet pamlsek před čumákem. Pamlsek je ten důvod, proč se pes dere zkrz tyčky, tím, že ho vodítkem brzdíme, v něm vyvoláváme silnější potřebu se prodrat tyčkami s co největší silou a co nejrychleji (najděte si zmínku o protitahu v odstavci o chůzi u nohy a tahání za vodítko).
Úspěšný trénink slalomu vyžaduje trochu cviku a zkoušt si, jak pes na co reaguje, nepatří mezi překážky, které se pes naučí za odpoledne. Jestli chcete, můžete slalom trénovat i na lyžařských hůlkách zapíchaných do země. Slalom budeme procvičovat pravidelně, právě z toho důvodu, že jeho nácvik je obtážký a vyžaduje čas a velký počet opakování.

Děkuji za účast a budu se těšit za čtrnáct dní 27. 9 od 13:45. Nezapomeňte mi prosím dát předem echo, jestli dorazíte, nebo svou účast odvolat, pokud vám do toho něco vleze.